Luděk Burian

Jmenuji se Luděk Burian a jsem řezbář - loutkář z jihu Čech. Už od dětství jsem miloval vůni dřeva a vyřezával lodičky z borové kůry a blablabla.......a teď vážně, takhle to vůbec nebylo :-)

zjistit víczavřít

Už od dětství jsem nic moc netvořil, občas něco nakreslil pastelkou, občas něco pokazil vodovkami a uplácal cosi z hlíny. Ale moc šikovnosti v tom rozhodně nebylo a kdyby mi před pár lety někdo řekl, budeš vyřezávat loutky, tak se od srdce zasměju. Není důležité, co jsem dělal za školy, ale umělecké rozhodně nebyly, jsem pravý samouk. Cesta k loutkám začala nenápadně. Sedíte v práci a tvoříte papíry a další papíry a cítíte se zklamaní a napadne vás, jak by bylo hezké tvořit něco opravdového. A jelikož jsem stále duší dítě, vybral jsem loutkářsko - řezbářský kurz. A vznikla první loutka, klaun. Toho jediného mám ještě doma, zbytek loutek se časem rozprchne do světa a mě dělá radost zjistit, kam až doputují. Marionety, které tvořím jsou takřka vždy originály, nebaví mne opakovat tu samou loutku vícekrát. Obzvlášť, když je tolik charakterů, které můžu vytvořit. Každou z loutek si vyřezávám pro sebe a říkám si tahle je nejlepší, tu si nechám, ale pokaždé, když je loutka hotová, tak dostanu další nápád a jde se vyřezávat zase něco nového, proto není těžké je vyslat do světa, ta další vždy přinese něco nového. Pro mne je ve vyřezávání cesta opavdu ten pravý cíl. A kde čerpám inspiraci? ...Většinou v prostředí kde s rodinou žijeme, tedy na samotě u lesa. Takovým příkladem je série loutek zvířátko lidé. Jde o postavy lidí převlečených za zvíře a nebo je to obráceně? Zvířátka s lidskou tváří? Kdo ví. Jo a čerty taky vyřezávám moc rád. U nich se nemusíte držet žádných pravidel a nadělit jim dlouhý nos šilhavé oči, prostě, tak jak to samo přijde. Ale většinou jsou to spíš takové zlobivé děti :-) Nejraději vyřezávám loutky bez předchozího nákresu, prostě se nechám překvapit kdo přichází. Funguje to jako způsob meditace....stačí vypnout hlavu a nechat ruce ať sami tvoří. Asi to není vhodný způsob pro začátečníky, ale u mně to funguje báječně....ty ruce už svojí cestu znají :-) A to je asi vše co bych vám tady rád napsal......zjišťuji, že jsem mnohem lepší řezbář, než spisovatel a vymyslet těchto pár vět bylo pro mne opravdu složité.....jsem ten kdo rád mluví, ale přenést to na papír je už trochu horší. Už od dětství jsem nic moc netvořil, občas něco nakreslil pastelkou, občas něco pokazil vodovkami a uplácal cosi z hlíny. Ale moc šikovnosti v tom rozhodně nebylo a kdyby mi před pár lety někdo řekl, budeš vyřezávat loutky, tak se od srdce zasměju. Není důležité, co jsem dělal za školy, ale umělecké rozhodně nebyly, jsem pravý samouk. Cesta k loutkám začala nenápadně. Sedíte v práci a tvoříte papíry a další papíry a cítíte se zklamaní a napadne vás, jak by bylo hezké tvořit něco opravdového. A jelikož jsem stále duší dítě, vybral jsem loutkářsko - řezbářský kurz. A vznikla první loutka, klaun. Toho jediného mám ještě doma, zbytek loutek se časem rozprchne do světa a mě dělá radost zjistit, kam až doputují. Marionety, které tvořím jsou takřka vždy originály, nebaví mne opakovat tu samou loutku vícekrát. Obzvlášť, když je tolik charakterů, které můžu vytvořit. Každou z loutek si vyřezávám pro sebe a říkám si tahle je nejlepší, tu si nechám, ale pokaždé, když je loutka hotová, tak dostanu další nápád a jde se vyřezávat zase něco nového, proto není těžké je vyslat do světa, ta další vždy přinese něco nového. Pro mne je ve vyřezávání cesta opavdu ten pravý cíl. A kde čerpám inspiraci? ...Většinou v prostředí kde s rodinou žijeme, tedy na samotě u lesa. Takovým příkladem je série loutek zvířátko lidé. Jde o postavy lidí převlečených za zvíře a nebo je to obráceně? Zvířátka s lidskou tváří? Kdo ví. Jo a čerty taky vyřezávám moc rád. U nich se nemusíte držet žádných pravidel a nadělit jim dlouhý nos šilhavé oči, prostě, tak jak to samo přijde. Ale většinou jsou to spíš takové zlobivé děti :-) Nejraději vyřezávám loutky bez předchozího nákresu, prostě se nechám překvapit kdo přichází. Funguje to jako způsob meditace....stačí vypnout hlavu a nechat ruce ať sami tvoří. Asi to není vhodný způsob pro začátečníky, ale u mně to funguje báječně....ty ruce už svojí cestu znají :-) A to je asi vše co bych vám tady rád napsal......zjišťuji, že jsem mnohem lepší řezbář, než spisovatel a vymyslet těchto pár vět bylo pro mne opravdu složité.....jsem ten kdo rád mluví, ale přenést to na papír je už trochu horší.



Filtr produktů

Cena


Velikost


Váha


Materiál


Výroba


Pohyblivost


Filtr je aktivníUpřesnit filtr

Google nastavuje soubory cookie k analýze provozu na tomto webu. Informace o vašem používání našeho webu jsou za tímto účelem sdíleny se společností Google.
Souhlasím